Jak správně psát Deník vděčnosti?

jak psát deník vděčnosti

 

jak psát deník vděčnosti

Deník vděčnosti jako sebeterapeutická pomůcka

“Deník vděčnosti? Co je to za blbost? K čemu to je dobrý?”

 

Tyto a podobné otázky dostávám občas od udiveného klienta, který nechápe, k čemu by bylo dobré vést si takový deník.

Chápu, je to podivný úkol.  Nejsme zvyklí psát si. A nejsme zvyklí hloubat nad svými pocity.

Pokud k tomu má klient opravdu velký odpor, pak samozřejmě je jen na něm, zda se k vedení tohoto deníku donutí, nebo ne.

Ale abyste rozuměli. …

 

Vedení Deníku vděčnosti není jen tak obyčejným deníčkem nějakého puberťáka.

Psaní Deníku vděčnosti vyžaduje pár pravidel, aby skutečně plnilo svůj účel.

Deník vděčnosti je vhodné vést především, pokud vás trápí následující problémy:

  • máte-li problémy se sebeláskou
  • jste smutní, s déletrvající “blbou” náladou
  • máte problém se obyčejně radovat
  • nevěříte si
  • přemýšlíte spíše úzkostně, negativně
  • máte v životě spousty obav, které vám komplikují prožívání

V čem vám tedy vedení deníku může pomoci?

  • zvýšení sebehodnoty
  • rozšíření pohledu na události a lidi ve vašem životě-uvidíte to v širších souvislostech
  • zlepšení schopnosti myslet pozitivně
  • začnete si více všímat situací a událostí, které nejsou s vámi v souladu a budete je tedy schopni dříve rozeznat
  • začnete se více ptát sami sebe PROČ se cítíte tak, jak se cítíte a naučíte se více sledovat důvody vašich pocitů.

Jak tedy napsat zápis do DENÍKU VDĚČNOSTI tak, aby zápisy v něm nám tak přinesly nejvíc užitku?

  1. Důležitá je pravidelnost. Udělejte si čas jednou denně na takovou malou denní rekapitulaci. Pravidelně zaznamenávejte v určitou dobu (ideálně večer před spaním, nebo po sprše) ZA CO JSTE TEN DEN VDĚČNÍ.  Co se vám ten den povedlo.  Například, že vás pustil v autobuse mladík sednout, když viděl, jak jste obtěžkána nákupními taškami, nebo se na vás příjemně někdo usmál,  svítilo dnes slunce, všimli jste si při cestě do práce, jak krásně zpívali ptáci…atd.  Můžeme být vděční svým nohám, které nachodily dnes tolik km a dobře nám slouží, své ženě, že uvařila tak dobré jídlo, muži, že nám dotankoval nádrž a nemusíme tak jezdit k benzínce…Důvodů, za které můžeme být vděční, je spousta.
  2. Pište co nejvíc v první osobě. Jde o vás a o nikoho jiného. O vaše pocity.
  3. Vyhněte se negaci. (“Jsem vděčná, že se nám po cestě nic nestalo”) je sice dobře míněná věta, ale svědčí o tom, jak je vaše smýšlení nastaveno. Vhodnější je napsat(“Jsem vděčná, že jsme dojeli dobře”)
  4. Často to lidem z počátku nejde. Proto se nenechte vyvést z míry. Lidí často nevědí, co psát. Vše jim přijde jako blbost, nemohou se rozepsat.  VYTRVEJTE.  Po pár dnech už psaní jde jako po másle a dokážete najít  něco, za co jste vděčni v podstatě v čemkoliv. Vaše úsilí přinese první ovoce po cca  20-30 dnech psaní deníku. Tehdy se z psaní již stane rutina a pokud jste vytrvali, uvidíte první změny.  Zjistíte, že už jen to, že jste se naučili formulovat věty tak, aby neobsahovaly negace, je bonus číslo jedna. Takto využívaný jazyk a slova v našem mozku vyvolávají pozitivní odezvu.  Dalším bonusem je změna přemýšlení. Zní to jako klišé, ale dokážete více vidět jak se říká, sklenici poloplnou, nežli poloprázdnou.  Dokážete se lépe podívat i na vaši vlastní situaci, kterou řešíte.
  5. Pokud máte problém s psaním deníku tak velký, že to prostě nedokážete dodržet, i když opravdu chcete, je možné svůj hlas denně nahrávat, třeba na diktafon, nebo na mobil a mít tak denně záznamy, kde nahlas formulujete svou vděčnost a co se vám povedlo. Mám ale zkušenost, že k takovým hlasovým záznamům se člověk už moc nevrací, kdežto psané poznámky často zpětně prohlédneme  a očima projedeme, o čem jsme psali minule. Tím si i připomeneme konkrétní situace a pocity.

Podobný přístup lze přizpůsobit i dětem. Formou hry rády spolupracují a z mé vlastní zkušenosti je to vede k větší empatii a porozumění druhým, i sobě.

 

Máte-li dotazy, neváhejte a kontaktujte mne.

S láskou

 

Irena

 

© Mgr. Irena Hájková, www.irenahajkova.cz  psychologické poradenství, NLP kouč, terapeut EFT

Irena Hájková
Specializuji se na pomoc klientům s potížemi ve vztazích. Ať už máte potíže při výchově nebo se svými rodiči, či partnery. Další mou specializací je úzkostné prožívání běžných situací, posilování sebevědomí a práce s klienty, kterým jejich vlastní emoce znepříjemňují život a brání v dosahování vytyčených cílů. Více o mně najdete na https://www.irenahajkova.cz
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů